Leden 2009

O tom se nediskutuje

31. ledna 2009 v 0:53
No, tak tohle jsem načmárala na školním kole olympiády z českého jazyka ve slohu na téma, které je v nadpisu. Když jsem to pak četla, nemohla jsem uvěřit vlastním očím, co jsem to provedla..

O tom se nediskutuje

O tom se nediskutuje. Velmi oblíbená věta snad všech rodičů. Už odmala jsou všechny děti zvídavé a také velice zvědavé. Denně se ptají na tisíce věcí a někdy zabrousí i do témat, která se nevysvětlují lehce a leckterý rodič se během jejich objasňování zapotí. Je prostě jednodušší říci, že o tom se nediskutuje. To ale není vždy správné řešení. Dítě si rodičovu odpověď zafixuje a může se stát stydlivým a málomluvným. Proto je lepší namáhat si hlavu a vysvětlovat a vysvětlovat, i když to mnohdy stojí velké úsilí.
Když děti povyrostou a stanou se z nich puberťáci, kteří mají svou hlavu, zaznívá ona věta z úst rodičů ještě mnohem častěji. Problémem už ale není neschopnost vysvětlení některých jevů, nýbrž snaha o umlčení dospívajícího potomka, který si stále mele svou. Někteří se tak ujišťují, zda mají nad svým synem či dcerou ještě pořád navrch. Když pak adolescent přijde plný naděje za svým otcem a matkou s prosbou nebo nápadem a rodič jen vykulí oči, poklepe si na hlavu a řekne, že o tom nehodlá diskutovat, skončí to vždy špatně. Dítě se ze všech sil snaží obhájit svůj názor a rodič dokola omílá onu větu a přitom vyhrožuje, že jestli od mladé dámy či mladého pána ještě něco uslyší, vymyslí trest. Dospívající potomci se samozřejmě nenechají zahanbit a něco vyřknou. To už rodiče vřískají všemožné tresty, které ani nejsou slyšet za zvuku práskajících dveří.
Takhle že si představujete společnou domluvu? Určitě ne, diskutovat se přece má o všem, aspoň do té doby, než jedné straně rupnou nervy.


Daniel Landa - Volám

27. ledna 2009 v 21:05 Klapka

P.S. Dobrý večer přeju. Ani byste nevěřili, jak jsem šťastná. Ani nevím proč. Co vy? Jak si užíváte poslední lednové dny? Ve škole už mám pohodu, tak nějak to teď neprožívám, když už jsou uzavřené známky na poslední pololetí, které se mi bude psát na přihlášky. A očividně mi to svědčí. Zemák já se nikdy nenaučím, i když si ho cpu do hlavy třeba třikrát dvě hodiny. Včera jsem hodila jen letmý pohled na jednu stránku z deseti a pak jsem si to jen přečetla o přestávce, což trvalo pět minut. A odpověděla jsem na všechny otázky, dokonce bych řekla, že správně. Tak asi se přestanu učit, abych měla ve škole lepší výsledky. Jinak jen tak mimochodem, na vysvědčení budu mít nakonec dvě dvojky. Jsem s tím docela spokojená, vzít by mě někam mohli, ne? Taky byste měli vidět, co pěkného jsem nakreslila na výtvarku. To byste se zasmáli. Letím všechno naházet do tašky a pak si číst. Mějte se krásně!

Stereotyp

25. ledna 2009 v 21:26 (Ne)zajímavosti
Ze zvláštní příchutě všedních dnů
už mám přeplácaný žaludek,
pachuť ulpívá na jazyku
z těch dávno ohraných zvyků.
Nechci dokola otáčet kličku
u truhly, jenž hraje stále stejnou písničku,
chci písně každým dnem střídat
a někdy třeba na kličku nesáhnout.


Kvaska - Soud

22. ledna 2009 v 20:30 Klapka

P.S. Dnešek byl krásný, dnešek byl zvláštní. Ovšem ta krása přebývá. Už od včerejška mám úžasnou náladu. Dopoledne jsem byla na matematické olympiádě. Vůbec jsem to nečekala, učitelka mě tam poslala až asi pět minut před začátkem. Vůbec se mi nechtělo přemýšlet. Jakmile mi má totiž jeden příklad trvat hodinu, opouští mě trpělivost. A tady byly čtyři hodiny na čtyři příklady. Tak si to vydělte. Hodinu a půl jsem tam se snažila něco tam načmárat, ale pak už jsem opravdu nevěděla, co s tím, tak jsem si vzala iPod, koukala do papírů a přemýšlela. Hned poté, co to skončilo, jsem šla na oběd a za půl hodiny jsme odjížděli do divadla. Já jsem si ještě skočila v Praze pro nějaké lístky na víkend a pak už jsme jen usedli v Divadle v Celetné. Byli jsme na představení Na Hlavu!. Raději jsme neočekávali mnoho, ale nakonec jsme se opravdu nasmáli. Pronesli tam opravdu jen minimum slov a bylo to vlastně taneční. Po návratu jsem tři hodiny mluvila s kamarádkou na skypu. Přestože jsme spolu byly v divadle, bylo opravdu co řešit. Hned druhý den jsme se sešly v půl sedmé na zastávce, protože ve čtvrtek nám výuka začíná v sedm. Snad poprvé mi vstávání vůbec nevadilo, spíš jsem nemohla dospat. Ve škole mi vůbec nic nevadilo, to se stalo naposledy snad v první třídě. Angličtinu jsem si doslova užívala. Hodiny s naším novým učitelem mě opravdu baví. Není to ten strašný stereotyp, který byl s naší starou učitelkou. Navíc tenhle učitel umí opravdu perfektně anglicky a myslím si, že jsem se teď naučila mnohem víc, než za všechny ty roky. Teď si jdu napsat úkol z matiky, tak se tady zatím mějte hezky!

Lucka Bílá a Dasha - Blázen jak já

20. ledna 2009 v 19:29 Klapka

P.S. Dobrý večer. Tak jak žijete? Já zajímavě. Dneska mi učitelka na matice dala docela dlouhý test, že když ho napíšu na jedničku, dá mi jí i na vysvědčení. Povedlo se. Asi se stal zázrak, ale každopádně jsem za to moc ráda. Zato ze zemáku a z dějáku mám na vysvědčení dvojky. Ten učitel totiž dělá na můj mozek moc těžké testy. Dost předmětů ještě nevím a možná ani vědět nebudu, ale mělo by to snad dopadnout tak, že budu mít okolo dvou až pěti dvojek. Samozřejmě čím bude to číslo nižší, tím budu radši, ale dvě dvojky jsou jisté. Taky jsem přišla na to, že když něco nedokážu říct člověku do očí, nedokážu to říct ani za jeho zády. Takže vše, co o někom někomu povídám, jsem schopná říct i jemu osobně. Jinak bych to neříkala. Alespoň většinou. Jsem za to ráda. Zítra jedeme s Klubem mladého diváka do divadla. Docela se těším, budeme mít jen čtyři hodiny - matematiku, tělák, ájinu, děják. Poté máme jít na oběd a násldně bude sraz před hlavním vchodem školy. Vše super, akorát na ten tělák se mi před divadlem dvakrát nechce. Tak se mějte krásně, já jdu odepisovat na všechny krásné smsky, které mi během dneška přišly. Nějak se mi to nahromadilo.

Lucka Bílá - Čarodějka

19. ledna 2009 v 17:12 Klapka

P.S. Dneska jsme po šíleném minulém týdnu psali ve škole jen jeden test. To je nádhera! Už zase stíhám číst. Ovšem pořád nevím, jak to dopadne s vydvědčením. Docela se děsím, ale snad to dopadne v pohodě a někam mě vezmou. Taky jsem zvědavá na svůj posudek od třídní učitelky, který dostaneme také před pololetními prázdninami. Jak to vypadá u vás? A jedete někam na hory? My jedeme o jarních prázdninách a už se moc těším, páč miluju sníh a lyžování. Na snowboard se mi nějak nechce, ale taky to pak musí být skvělé. U mě je jediný problém, že jsem vždycky ráno líná a říkám si, že bych se dneska bez těch lyží mohla obejít. Nakonec se ale nemůžu odtrhnout. Tak se mějte krásně, hezky se učte a hlavně užívejte volných chvil.

Kvaska - Jdou

14. ledna 2009 v 20:46 Klapka

P.S. Dneska ve škole byl docela klid a mír. Kupodivu. Podivuji se hlavně nad tím mírem, který i převažoval. Klidu sice nebylo tolik, ale oproti minulým dnům ho bylo dost. Zato zítra to bude peklíčko. Tedy doufám, že jen co se týče testů. Odpoledne jsem se učila angličtinu, češtinu, matiku, zemák, chemii a ještě jsem napsala sloh. Jinak to nešlo, a tak už mi dosti hrabalo. Nevím sice, jestli jsem se to naučila dostatečně, ale snažila jsem se něco si nacpat do hlavy. A snaha se přeci cení. Zítra máme od sedmi, už vidím, jak nevstanu. Rozhodně nejsem ranní ptáče a vylézt brzy z postele mi dělá velké problémy. Tento týden byl opravdu náročný. Asi jsem moc zhýčkaná. Už se těším, až si za odměnu dám sobotní oslavičku a nedělní divadlo. Těším se na to, co bude.

Velmi krátké vlny - Smetanka lékařská

13. ledna 2009 v 20:38
Tohle je první videoklip skupiny Velmi krátké vlny, jejímž zpěvákem je Míla König.


P.S. Tak včera jsem se na první hodině snažila pochopit chemii, protože druhou hodinu jsme měli psát. Nakonec jsem to pochopila a zjistila jsem, že je to naprosto primitivní. Ovšem když jsme přišli do třídy, zjistili jsme, že máme suplování, protože učitelka neočekávaně nedorazila, a tak budeme psát až ve čtvrtek. Už to nějak nevnímám, páč píšeme pořád a ze všeho. Dneska na zastávce jsem zasedla do sněhu. Kamarádka se o mě opřela, já jsem stála nestabilně na obrubníku, a tak jsem seděla na zemi a strašně se smála. Připadala jsem si zase jako ta stará puberťačka, která se směje každé blbosti přihlouplým smíchem. Aspoň bylo po celém náročném dni nějaké uvolnění. Zítra jdu na oční a pak se budu učit. Už při tom pomyšlení se mi dělá zle, ale co nadělám. Mějte se krásně a napište mi, jaké máte novinky.

Lucka Bílá - Doufám

11. ledna 2009 v 21:39 Klapka

P.S. Dneska byla pohoda. Vydýchávala jsem ještě včerejší den. Po dlouhé době jsem se viděla s lidmi, které mám ráda. To mě skvěle naladilo, a tak možná i přežiji zítřejší školní den. Doufám. Jediný zádrhel je v tom, že druhou hodinu píšem z chemie a já vůbec nemám zdání, o co jde. Snad mě někdo zachrání. Jinak další hodiny budou snad snesitelnější. Opět si beru knížku, díky které jsem se naučila přežívat ve škole, ale obávám se, že testy mě zaměstnají natolik, že na čtení nebude ani čas. Máme do čtyř, už teď se těším, až přijdu domů. No nic, mějte se krásně a v rámci možností si co nejlépe užijte zítřek.

Muzikál Němcová

9. ledna 2009 v 23:40 Klapka

P.S. Zdravím. Tak dneska jsem ve škole naštěstí nebyla ani minutu, absolvovala jsem školní exkurze. To se dalo lehce přežít. Jediný zádrhel byl v tom, že jsem trošku umrzala. Ovšem po návratu domů jsem postupně rozmrzla, a tak se dá dnešní den vyhodnotit jako zdařilý. Jen se mi trochu nevyvedl pohyb záclonou, která shodila velkou vázu s vodou, ve které byly větve. Ihned se mi ta již zapáchající voda vylila snad všude. Aspoň jsem se následně nenudila. Já jsem vlastně za posledních pár let nemohla říct, že bych se nudila. Přijde mi to naprosto zbytečné a ani nechápu, jak k té nudě může někdo dospět. Jinak zítra jedu do Prahy, kde mám program naplánován dostatečně dobře. Jediné, co u mě momentálně pokulhává, je dohánení známek ve škole. Co vy plánujete na víkend? A jak jste si naplánovali vysvědčení?

Ledová královna

8. ledna 2009 v 21:00 (Ne)zajímavosti
Jde ze mě chlad
a můj pohled zabíjí.
Když ty máš strach,
má moc jen dál sílí.

Ruku ti podávám,
hraji si na hodnou.
Pak milou masku odkládám,
lekneš se, když jsem zas dámou studenou.

Můj ledový smích dere se ti do uší,
když vysávám všechnu naději z tebe.
S výsměchem říkám, že ti ten výraz nesluší,
když padáš do pastí, kde všechno zebe.

Jsem ledová královna, sněhové mám líce.
Vítězně bruslím po ledě,
kreslím si čáry, křivky a pak srdce.
To srdce mám ale jen pro sebe.


Kvaska - Snílci

6. ledna 2009 v 20:47 Klapka

P.S. Dobrý večer přeji všem. Trochu jsem dneska zúžila rubriky, jelikož tam toho bylo moc. A předtím jsem se dívala na Přátele. Miluju Přátele! Dneska byl zase úplně první díl a já prvních deset dílů znám nazpaměť, protože je mám na kazetě. Přesto jsem ráda na obrazovku upírala zrak. Druhý školní den jsem přežila. Jenom zemák mi dneska nesedl. Přesněji řečeno mi nesedly dvě trojky, které mi učitel nadělil jako povánoční dáreček. Bylo to ze slepých mapek, které jsme psali dva týdny před prázdninami. Ty mi holt opravdu nejdou. Jinak jsem si změnila ranní vstávání, vstávám teď dřív, abych všechno stíhala v klidu a ještě se při tom mohla kouknout na televizi. Tak se tedy mějte krásně a přežívejte školní dny .

SB - beauty-love.blog.cz

5. ledna 2009 v 21:04 Přátelé obydlí
Takže některá SBéčka mě opouštějí a některá se ke mě zas nově přidávají. A jedním z nich je i tento blog. Tímto děkuji .


A pak že láska je krásná

4. ledna 2009 v 13:41 (Ne)zajímavosti
Trhá ti duši na kusy,
jak rybář žížaly za rosy.
Bouřlivě ti rozdírá srdce,
tma tě pohltí a neuvidíš ho nikdy více.



Jen si to představ, tyhle děje,
však sama cítíš, že to k tomu spěje.
Když ležíš, stále slyšíš jeho hlas
a toužíš po tom, aby tvoje zář přivábila ho zas.



Ať slyšíš klepadlo nebo telefon,
modlíš se, aby to byl on.
Teď ale nadchází už jen zklamání,
medvídek na skříni marně tvé slzy zahání.



Ty přestáváš věřit, doufat, snít,
ale neopustila tě touha jenom s ním být.
Ptáš se odrazu v zrcadle klidně docela,
proč láska by tak ráda zabíjela.


Lucie Bílá - S cizím chlapem v cizím pokoji

2. ledna 2009 v 14:14 Klapka

P.S. Poprvé v tomto roce vám přeji hezký den. Ten nový rok na mě působí nějakým zvláštním způsobem. Padla na mě jakási melancholie a já jen tak zírám a přemýšlím. Přemýšlím o roce 2008. Přemýšlím o sobě. Přemýšlím, jaký bude návrat do školy. Přemýšlím o své budoucí škole. Přemýšlím o chlapech. Přemýšlím o lidech všeobecně. Přemýšlím, proč přemýšlím a nechávám si jen tak utíkat čas. Musím hned teď přestat. Nesmím hlavně přemýšlet o daleké budoucnosti, protože jakmile to udělám, začnu se všeho děsit, začnu se bát o lidi kolem sebe. A tak jakmile dopíšu tento článek, půjdu uklízet a pustím si k tomu film Mamma Mia. Stejně se mi zdá, že mě děsí 5.leden, a tak na něj musím zapomenout. Na chvíli musím zapomenout na všechno. Jinak Silvestr byl super, akorát jsme to zabalili dost brzo. Nevadí, napravíme to příště. Stejně všichni byli nějací unavení a tak. Spala jsem u sestřenice. Ubytovalo se tam hodně lidí, a tak jsme byli jako v penzionu. V ceně byla mimo jiné koupelna s vyhřívanou podlahou, stálé připojení na internet a vánoční cukroví v krabici od implantátů k snídani. Zatím se mějte a napište, já letím.